Práce na obnově poškozené krajiny

Zastavení erozních procesů v nejvyšších částech povodí a snížení kinetické energie dešťové vody stékající po svazích a erozních rýhách se docílí postupným zarůstáním zerodovaných struh vegetací. Sedimenty a organická hmota spolu se zadrženou vodou (tedy vyšší vlhkostí prostředí) nastartují proces obnovy krajiny. Ten je založen na biologickém principu a posilování úlohy rostlinstva a vody v poškozené krajině.

Pokud poškození krajiny vzniká primárně činností lidí, logicky i zastavení poškozování musí být započaté lidskou aktivitou. Tato aktivita přináší užitek nejen přírodě a místním obyvatelům, kteří nacházejí smysluplnou práci, ale nám všem. Mnoho lidí může dostat po několikaletém živoření na sociálních podporách příležitost pracovat na projektech, které pomáhají obcím chránit se před dramatickými povodněmi. 

Řešení pro obnovu poškozené krajiny

Existuje celá škála typologických i technologických řešení - od likvidace nepotřebných starých lesních přibližovacích linek, přes vybudování odrážek a zasakovacích jam na lesních a polních cestách, přehrazování zerodovaných roklin, erozních rýh, hrazení bystřin s různými technologickými řešeními, až po budování vrstevnicových pásů, remízků a vodních bazénů na zadržování dešťových vod.

Na fotografiích na této stránce jsou některá vybraná řešení, která mohou posloužit jako inspirace v technologickém postupu při zavodňování suchem poškozené země i předcházení dramatickému stékání dešťové vody a půdy z poškozených částí krajiny do údolí potoků a řek. Základním principem je vytváření vodozádržného opatření ve strukturách poškozené země pro absorbování extrémně prudkého deště o vydatnosti 100 mm. Cílem vodozádržných opatření je cyklicky zadržovat dešťovou vodu s jejím následným vsakem do půdy a výparem do atmosféry.

Jak fungují revitalizační opatření v poškozené krajině

Základním cílem revitalizačních opatření v krajině je zpomalit odtok dešťové vody i uvolněné půdy, zabránit koncentraci dešťové vody v erozních rýhách, na svazích, či v roklinách a utlumit tak kinetickou energii koncentrující se dešťové vody s cílem, aby do údolí toků přitékalo co nejméně dešťové vody a zerodované půdy. Tedy, aby se v období vydatných dešťů co nejvíce omezilo dramatické stoupání hladin v korytech toků. Vodozádržná opatření se budují s cílem dát dešťové vodě co nejdelší čas na potřebný vsak do půdy.

Záměr budovat diverzifikovaná vodozádržná opatření je smysluplný a přínosný z několika důvodů. Klíčové je, že opatření lze provádět plošně po celé České republice. Proto se dá do jejich budování zapojit množství lidí a zainteresovaných subjektů. Právě tento fenomén přináší unikátní rozmanitost řešení - od nejjednodušších až po složitější - a navíc soutěživost zúčastněných o to, kdo lépe a efektivněji a s vyšší přidanou hodnotou vymyslí něco originálního.

Fotografie na této stránce dokumentují fungování vodozádržných opatření. Jak se naplňují nejen vodou, ale i bahnem, sutí či štěrkem, a jak zabraňují koncentrovanému stékání dešťové vody do prostředí, kde se historicky rozvíjela sídla. Tyto snímky vyvolávájí potřebu zvážit, co má větší efekt. Zda vysoce sofistikovaný objekt, jehož výstavba závisí na numerickém modelu jeho vlivu například na přechod povodňové vlny, nebo jednoduché zadržování určitého množství vody v přirozeném krajinném prostředí, což přispívá nejen k ochraně lidí a majetku před ničivou silou "velké" vody, ale i k obohacení života v místě jejího zadržení.

Zmírňování síly odtékající dešťové vody a brzdění odnášení půdy a organického materiálu z mikropovodí pomáhá krajinu udržovat životodárnou. Zachycená vláha a organický materiál pomáhají k obnovení cyklu živin, které v povodích umožňují pokračování života existující fauny a flóry. Voda přitom sehrává nezastupitelnou roli.